V úterý 21.9. se v naší škole konala přednáška o Japonsku a jeho tradicích.

Možnost zúčastnit se měl každý.

Přednášku vedl uznávaný karatista Jan Gyuric, který již 30 let působí v Nové Pace a pravidelně navštěvuje ostrov Okinawa a Japonsko.

Vyprávěl nám nejen o Japonsku, ale i o karate. Většina lidí si myslí, že toto bojové umění je jen o tom,

Jak na sebe soupeři skáčou a u toho křičí.

Neuvědomují si, že tento sport patří mezi nejnáročnější sporty na světě.  Nenaučíte se ho během kurzu za půl roku či rok. Samotné tréninky vyžadují spoustu píle a dřiny. Karate zkrátka nemůže provádět každý.

Měli jsme možnost vidět a vyzkoušet si , jak takový trénink vypadá. Pár odvážných dobrovolníků se přihlásilo a docela jim to šlo.

Pan Gyuris měl s sebou i pár tradičních japonských věcí. Nejzajímavější byl skleněný talíř. Vyrábí se každý den po dobu tří měsíců. Dále velmi zajímavá ručně vyrobená sklenička, kterou když držíte v ruce, máte neuvěřitelný pocit lehkosti. Také nám vyprávěl spoustu zajímavých informací.

Například jaké to bylo v Japonsku před tím, než to „zkazila“  Amerika. Nebo o rybě Fugu. Její špatná úprava může člověka po ochutnání stát život. Tady jsme byli poučeni!

Pokud někdy vycestujeme do Japonska a budeme si chtít tuto pochoutku dát, tak jen v restauraci, kde mají cedulku s certifikátem, že kuchař Fugu umí zpracovat.

Řeč samozřejmě padla i na japonské školy. Školné je nesmírně drahé. Nejdelší prázdniny jsou dlouhé čtrnáct dní a z toho jeden týden mají volno a druhý chodí na doučování. Japonci kladou velký důraz na vzdělání.

Člověk s maturitou neznamená nic a pokud student nedostuduje vysokou školu, tak ve většině případů spáchá sebevraždu. Až taková je to tragédie.

Z toho vyplývá, že můžeme být rádi za české školství a školu jakou studujeme.

Myslím si, že tato přednáška byla velmi obohacující a poučná.

Ráda jsem se zúčastnila.

                                                                                                                        Pavla P.