V letošním zeměpisném kole Přírodovědné ligy budeme putovat po sousedních státech a podíváme se také k nám do České republiky. Hlavní myšlenkou většiny otázek bude, jak jinak, železnice.

První naše kroky povedou na Slovensko, kde žije početná maďarská menšina. Avšak teprve v roce 2017 se zde podařilo prosadit zákon o dvojjazyčném označení železničních stanic v obcích, kde národnostní menšina tvoří alespoň dvacet procent obyvatel. Bylo tak stanoveno 55 železničních stanic, ve kterých byly podmínky splněny a které se dočkaly tabulí s názvem stanice v jazyce menšiny. Naprostou nelogičností tehdy byl fakt, že se toto opatření týkalo jen železničních stanic (= nádraží) a nikoli železničních zastávek!

Úkol 1:

1. Napiš úřední názvy těchto železničních stanic v maďarském jazyce:
   Šaľa; Strekov; Veľký Horeš; Lipovník; Gbelce (5 bodů)
   
   
2. Napiš oficiální slovenské názvy těchto železničních stanic:
   Újhely; Diószeg; Ipolypásztó; Szádalmás; Ógyalla (5 bodů)
   
   
3. Z těchto původních 55 stanic bylo 54 označeno názvem v maďarském jazyce. V jakém jazyce byla ta poslední? Napiš její slovenský i menšinový název. (3 body)

Nyní se přesuneme do Polska, konkrétně do Dolnoslezského vojvodství, které sousedí mj. s Královéhradeckým krajem. Zde se před lety rozhodli, že obnoví řadu zrušených železničních tratí. Prvním krokem bylo převedení těchto regionálních tratí od státního podniku PKP-PLK na vlastní organizaci DSDiK. Přede dvěma lety byla například obnovena trať v blízkosti českých hranic z lázeňského městečka Świeradów-Zdrój do uzlové stanice Gryfów Śląski.

Úkol 2:

1. Vysvětli zkratky PKP-PLK a DSDiK. (2 body)
2. V červnu letošního roku byla obnovena turisticky atraktivní trať opět v blízkosti českých hranic. Napiš odkud a kam vede. (4 body)
3. Jaké číslo v systému IDOL má autobusová linka, kterou se lze o víkendech dostat do města Świeradów-Zdrój? (1 bod)
4. V plánu je i obnova spojení města, které se do roku 1945 jmenovalo Landeshut in Schlesien s jedním krkonošským střediskem. Napiš dnešní oficiální názvy obou těchto míst. (4 body)

A nyní si odskočíme k naším jižním sousedům, tedy do Rakouska.

I v těchto bohatých zemích dochází k nepopulárnímu jevu, jakým je uzavírání vedlejších železničních tratí a náhrada vlaků autobusy. Důležité je to však marketingově dobře podat a přesvědčit občany, že jde vlastně o zlepšení.

To se stalo i v oblasti severovýchodně od hlavního rakouského města, kde byl před několika lety ukončen provoz vlaků na tamní síti dvou regionálních tratích a obyvatelé museli ke svým cestám začít využívat autobusy. A byl to tah úspěšný, počet přepravených cestujících stoupl více než dvojnásobně!

Úkol 3:

1. Jak se jmenuje uzlová stanice, kde se tyto tratě stýkaly? (2 body)
2. Ve kterém roce byl provoz osobních vlaků ukončen? (2 body)
3. Uveď pohon, který mají v současnosti autobusy, které nahradily vlaky? (2 body)
4. Která čísla mají dvě zdejší páteřní autobusové linky? (4 body)
5. Jak se jmenuje integrovaný dopravní systém, jehož jsou tyto linky součástí? (2 body)

Nyní se vrátíme opět na Slovensko. V dobách socialistického Československa jsme sice (stejně jako nyní) byli vnitrozemským státem, tj. neměli jsme přístup k moři, ale přesto se v naší vlasti hovořilo o jednom suchozemském přístavu. Ten byl situován na východě republiky.

Úkol 4:

1. Vysvětli pojem suchozemský přístav, co se tam odehrávalo a proč. (3 body)
2. Ve kterém městě byl (resp. stále je) tento „přístav“ lokalizován (1 bod)
3. Kolik procent obyvatel tvoří v tomto městě Slováci? (2 body)
4. Jak se jmenuje obdobná lokalita v Maďarsku vzdálená asi sedm kilometrů (2 body)
5. V jaké nadmořské výšce leží nedaleké trojmezí a uveď jeho souřadnice? (4 body)

Nyní se přesuneme zpět do naší vlasti, konkrétně na Jižní Moravu. Také v jižní části okresu Znojmo převažovalo až do roku 1945 německy mluvící obyvatelstvo se svou svébytnou kulturou, kroji, zvyky a nářečím. Jedním z nejvýznamnějších představitelů jihomoravské německé literatury byl Karl Bacher, který se narodil v jedné z vesnic znojemského okresu.

Úkol 5:

1. Ve které vesnici se Karl Bacher narodil? Uveď český i německý název. (2 body)
2. Čím je zajímavý a unikátní jeho jazykový projev v některých jeho dílech? (3 body)
3. Jaké povolání vykonával tento člověk v letech 1939–1945? (2 body)
4. K následujícím německým názvům obcí Znojemska najdi jejich dnešní český název:
   Mühlfraun; Kaidling; Zuckerhandl; Gnadersdorf; Erdberg; Rausenbruck (6 bodů)

Na dřívější německé obyvatele českých zemí ještě narazíme v následujícím úkolu. Za tzv. první (československé) republiky existoval okres Nová Paka (okresní hejtmanství Nová Paka existovalo již za Rakouska-Uherska), který byl veskrze český, ale našly se v něm právě čtyři obce, ve kterých většinu obyvatelstva tvořili Němci. Ti marně usilovali o přesunutí těchto obcí do okresu Vrchlabí, který byl prakticky celý německý.

Úkol 6:

1. Vypiš tyto čtyři původní obce dnešními českými názvy. (4 body)
2. Komu je zasvěcen kostel, který mineme cestou po turistické značce z Nové Paky na Pecku? (2 body)
3. Kolik metrů činí rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším bodem podle nadmořské výšky na cestě po turistické značce mezi přejezdem u naší školy a náměstím na Pecce? (4 body)

Další úkol se bude týkat nejsevernějšího bodu České republiky a okolní krajiny.

Úkol 7:

1. Napiš jeho zeměpisné souřadnice s přesností na úhlové vteřiny v klasickém formátu stupně, minuty, vteřiny. (4 body)
2. Jak se jmenuje osada a jak obec, ve kterých tento bod leží? (4 body)
3. Jak se jmenuje nejbližší zastávka veřejné dopravy od tohoto bodu? (2 body)
4. Nedaleko se nachází město s původním německým názvem Nixdorf. O kolik procent se změnil počet obyvatel této obce za sto let (období cca 1910–2010) a napiš typický průmyslový výrobek, který se zde dodnes vyrábí. (6 bodů)

Známý cestovatel a youtuber vystupující pod jménem Čočík sice procestoval většinu světa, ale nevyhýbá se ani šíleným nápadům na cestování v rámci Česka a Slovenska. Jeho letošní nejzajímavějším kouskem na území bývalého Československa je cesta z Košic do Prahy. To se sice na první pohled nezdá moc dobrodružné ani zajímavé, ale když prozradíme, že Košice jsou v Česku a Praha na Slovensku, hned to má jiné dimenze.

Úkol 8:

1. V jakém okrese leží tyto Košice a v jakém okrese uvedená Praha? (4 body)
2. Ve kterém moravském městě tento cestovatel obědval první oficiální den své cesty? (3 body)
3. Ve kterém slovenském městě přespal mezi prvním a druhým dnem své cesty? (3 body)
4. Ve které slovenské obci je podle něj zajímavé vojenské muzeum? Tuto obec při své cestě navštívil. (3 body)

A to je ze druhého kola naší soutěže vše.

Odpovědi posílejte na adresu tomas.docekal@gymnp.cz nejpozději do 21. 10. 2025.

Start 2. kola: 8. 10. 2025
Konec kola: 21. 10. 2025
Max. počet bodů za řešení: 100
Rychlostní prémie: max. 8 b.
Max. počet bodů celkem: 108
Start 3. kola: 5 11. 2025

Klíč k výpočtu rychlostní prémie podle pravidel Přírodovědné ligy:

Den odevzdání	Rychlostní prémie	Den odevzdání	Rychlostní prémie
St 8. 10.	8 %	St 15. 10.	4  %
Čt 9. 10.	8 %	Čt 16. 10.	3  %
Pá 10. 10.	7 %	Pá 17. 10.	2  %
So 11. 10.	6 %	So 18. 10.	1 %
Ne 12. 10.	6 %	Ne 19. 10.	1 %
Po 13. 10.	6 %	Po 20. 10.	1 %
Út 14. 10.	5 %	Út 21. 10.	0 %

Zadání ve formátu pdf je k dispozici na https://gymnp.cz/ostatni/prirodovedna-liga/zadani-uloh/ .