Milí ligisté,
ať už milujete horké letní dny, nebo, jako např. autor této úlohy, v létě raději prcháte před vedrem do hor, většina z nás se jistě shodne, že jev zvaný globální oteplování skutečně existuje a že je především výsledkem lidské průmyslové činnosti za posledních přibližně 230 let.
Podstatou globálního oteplování je takzvaný skleníkový efekt. Skleníkové plyny obsažené v atmosféře způsobují, že se část tepla vyzařovaného z povrchu planety hromadí na jejím povrchu a v nejnižších vrstvách ovzduší. Mezi skleníkové plyny patří zejména vodní páry, oxid uhličitý, ozón a methan.
Skleníkové plyny by samozřejmě v určité koncentraci byly obsaženy v ovzduší i bez činnosti člověka a vyvolávají tak tzv. přirozený skleníkový efekt, který zvyšuje průměrnou teplotu povrchu naší Země z přibližně – 18 stupňů Celsia na + 15 stupňů, tedy o celých 33 oC (na Venuši je to ještě mnohem více, zhruba o 500 oC). Za tento přirozený skleníkový efekt jsme tedy rádi, protože bez něj by byla většina Země po většinu roku pokryta sněhem a ledem.
Horší už je to s „přidaným“ skleníkovým efektem způsobeným lidskou činností. Ten od tzv. průmyslové revoluce (tedy od přelomu 18. a 19. století) přidal k průměrné teplotě Země zatím dalších 1,2 oC a pokud bychom s tím nic nedělali, dosáhli bychom do roku 2100 oteplení o 2,7 oC. Následky známe všichni: nárůst počtu tropických dní a nocí, vlny horka, nárůst dalších klimatických extrémů (výrazná sucha, tropické cyklóny), tání ledovců, vzestup hladiny moří a samozřejmě vliv všech těchto jevů na lidskou společnost (vliv na zemědělství, nárůst migrace v důsledku nárůstu neobyvatelných oblastí Země, vliv na lidské zdraví). Podrobněji k této problematice viz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady_glob%C3%A1ln%C3%ADho_oteplov%C3%A1n%C3%AD .
Toto naše kolo je kolo chemické, a tak se v něm trochu blíže podíváme na skleníkové plyny. Začneme oxidem uhličitým. Je to bezbarvý plyn, bez chuti a bez zápachu, jeho chemický vzorec je CO2. Vzniká obvykle reakcí uhlíku nebo oxidu uhelnatého s kyslíkem (hoření), průmyslově se vyrábí rozkladem vápence. A tak si trochu započítejme a přidejme dalších pár otázek.
Vzhledem k technickým problémům s formátováním textu najdete samotné zadání 4. kola ve formátu pdf na https://gymnp.cz/ostatni/prirodovedna-liga/zadani-uloh/ .
Své odpovědi posílejte na adresu josef.krecek@gymnp.cz nejpozději do úterý 3. 12. 2024. Co největší bodový zisk vám přeje autor
Josef Křeček
Start 4. kola: 20. 11. 2024
Konec kola: 3. 12. 2024
Maximální počet bodů za vyřešení úloh: 100
Maximální počet bodů za rychlostní prémii: 8
Celkový maximální bodový zisk za kolo: 108
Start Vánoční prémie: 4. 12. 2024
Start 5. kola: 5. 2. 2025
Klíč k výpočtu rychlostní prémie podle pravidel Přírodovědné ligy:
| Den odevzdání | Rychlostní prémie | Den odevzdání | Rychlostní prémie |
| St 20. 11. | 8 % | St 27. 11. | 4 % |
| Čt 21. 11. | 8 % | Čt 28. 11. | 3 % |
| Pá 22. 11. | 7 % | Pá 29. 11. | 2 % |
| So 23. 11. | 6 % | So 30. 11. | 1 % |
| Ne 24. 11. | 6 % | Ne 1. 12. | 1 % |
| Po 25. 11. | 6 % | Po 2. 12. | 1 % |
| Út 26. 11. | 5 % | Út 3. 12. | 0 % |