Je čtvrtek, sedmadvacátý den měsíce dubna 2023. Začíná se stmívat, protože je osmnáct hodin a čtvrt. Gymnázium a SOŠPg Nová Paka svítí. Nebývá zvykem, aby se žákyním a žákům nechtělo ze školy. Ta chvíle nastala.
Za pár dnů přijdou do školy parádně oblečení, protože maturita je událost. I dnes je velká část v černém. To je totiž spolu s bílou šálou oblečení pro školní pěvecký sbor. A velká část školního sboru je ze čtvrtého ročníku. Ročníku maturitního.
A tak si naposledy spolu dívky zazpívaly. Pardon, je tu i spolužák chlapec. Konec má v sobě vždycky určitou nostalgii. Kdybyste se teď dívek i jejich spolužáka zeptali, přiznali by, že ty čtyři roky byly skvělé. Potvrzuje to například výstava maturitních prací z výtvarné výchovy. Ano, tohle umí ty dívky, které do budovy před čtyřmi roky vstupovaly. A s potěšením a právem říkáme – tohle se tu naučily. Proto tu poněkud posmutněle, ano i slzavě stojí. Ale život jde dál …
Škola už tradičně tohle období pořádá Jarní koncert pěveckých sborů. A my se díváme a divíme, jak mnoho se v Pace zpívá. Devět sborů se představilo. Od sborů školek mateřských, přes zpěváky škol základních, až po Hlas – smíšený sbor při MKS Nová Paka.
Vyjmenované pořadí skvěle předvedlo, jak se mění dětský hlásek ve školený hlas mužský
i ženský. Jak hudba kultivuje. I čtyřleté děti nastupovaly na ona prkna, která znamenají svět, s vědomím vlastní oprávněné důležitosti. Děti pečlivě upravené, některé školy jednotně oblečené. Nádhera. Rozjívení kluk, dívka, vstupují do jiného světa. Poznávají, že život je i někde jinde než u mobilu či televize.
A paní učitelky? Jak jim záleželo na tom, aby všechno klaplo. Aby ukázaly svou práci, tolik důležitou a ne vždycky dostatečně ohodnocenou. Žluté květiny byly zaslouženou odměnou.
A největší překvapení přišlo nakonec. V programu bylo uvedeno: Společný zpěv sborů. S paní učitelkou Lelkovou jsme napočítali 160 zpěvaček a zpěváků. Možná číslo nepřesné, ale co na tom záleží. Společný zpěv sborů tak často nebývá. Paní sbormistryně Matějovská se na podium nevešla. Musela do sálu do uličky mezi diváky a dirigovat odsud. A sboristé na pokyn poklekali, aby bylo vidět na všechny hlasy v tolika řadách. Zážitek, nad kterým se slzí. Takhle se léčí „blbá nálada“, nad kterou někteří dnes fňukají.
Na chodbě potkáváme pana ředitele Matějovského: „Všechno dobré, ale ztratil se jeden mikrofon.“ Smějeme se. Kolik všelijakých mikrofonů a jiných věcí se asi ztratilo, kolik problémů nastalo za jedenadvacet let, po které vede pan ředitel Pavel Matějovský tuhle školu. A vede ji dobře. I ten mikrofon se nakonec našel.
proChor
Bohumír Procházka, děda zpívající maturantky
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Nová Paka
Kumburská 740, 509 01 Nová Paka
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Nová Paka