Celé to začalo 15. 6. v brzkých ranních hodinách na pardubickém nádraží. I přes pár komplikací jsme si vychutnali výhled na Vysoké Tatry z okýnek vlaku a nekonečnou cestu do Košic přežili. Dále nás čekala finální fáze minibusem, jehož stav odpovídal standardům maďarského Pusztafalu, v kterém jsme následujících 10 dní strávili. Někdo je uvítal a někdo ne tak moc. Pro všechny to byl ovšem nezapomenutelný zážitek. Náplní prvních dní byly převážně seznamovací aktivity. Netuším, jak se to stalo, ale za těch pár dní jsme se všichni poznali poměrně dost a na konci se loučili se slzami na krajíčku. Klíčem k úspěchu byla komunikace, ať už anglicky, tak za pomocí všemožné improvizace. Díky aktivitám, kterými nás provázeli lektoři Erasmu Viktor a Zsolt jsme byli nuceni vystoupit nejen ze své komfortní zóny, ale častokrát otestovat své „skills“ v rámci organizace práce v multilinguálních skupinách a následného prezentování výsledku ostatním účastníkům.
Lepší lektory jsme mít nemohli. A nejen to, měli jsme v nich také kamarády, se kterými jste mohli trávit dlouhé hodiny debatami nad vším možným a přitom téměř zapomněli na odlišnost našich rodných řečí. Kolem a kolem, cesta zpátky byla těžká, nikdo z české výpravy dopředu netušil, že bude tak moc. Erasmus byl skvělá zkušenost, nejenom po edukační a společenské stránce, ale také celkově pro život.
Jednou z nejdůležitějších věcí, které nám letošní Erasmus+ přinesl, je spousta nových maďarských a rumunských přátel. Naše aktivity byly zpočátku zaměřeny hlavně na poznávání se s ostatními studenty a také jsme plnili spoustu skupinových úkolů. I přes to jsme se však s ostatními nejvíce sblížili v našem volném čase a volnočasových aktivitách.
V kempu a jeho okolí se toho dalo podniknout spoustu. Ať už jsme hráli pingpong nebo fotbal, nebo se třeba jen procházeli po městě či hráli karty, vždy odněkud hrála dobrá hudba a povídali jsme si o společných zájmech, životech v ostatních zemích a jiných tématech, které nás zrovna zajímaly. Některé dny jsme svůj volný čas také věnovali například výletu na hrad nebo k nedalekému jezeru. Svůj volný čas večer jsme pak věnovali např. společnému sezení u ohně nebo tzv. kulturním večerům, kdy si jedna ze zemí připravila pro ostatní svůj vlastní program, při kterém mohla představit například své přírodní a historické památky, své národní tance a nebo zvyky.
A právě díky těmto různým volnočasovým aktivitám byl každý den zajímavý, zábavný a my se mohli se všemi maďarskými i rumunským studenty co nejlépe poznat.
Marie Knapová a Filip Linhart, sexta
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Nová Paka
Kumburská 740, 509 01 Nová Paka
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Nová Paka